Podnikatelský záměr – business plán

PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR – MUŠKA JEN ZLATÁ…

Na světě existuje snad jen pár věcí, které jsou více přeceňovány, než podnikatelský záměr, business plán. Mluvím teď především o podnikatelských záměrech, které postihují začátky podnikání, nový projekt, startup chcete-li.

Podle jedne chytré knihy Restart znamená plánování pouhé odhady.

Jistě znáte klasickou větu ze všech možných “lupičských” filmů – “Nothing ever goes according to a plan” – “Nikdy nejde nic podle plánu”

A je to zcela logické. Když plánujeme, tak si pěkně představujeme, co je a není možné, co se může a nemusí stát. Jenže realita vždycky něčím překvapí.

BUSINESS PLÁN ALE VŠUDE CHTĚJÍ VIDĚT.

Je pravda, že i my, pokud do něčeho investujeme, tak se rádi prohrabeme nějakými papíry, plány. Úroveň zpracování jistě lecos o autorovi vypovídá.  Jak by tedy podle mě mohl vypadat takový podnikatelský záměr?

1. KDO TO DĚLÁ

Všichni rizikoví investoři se jistě schodnou na tom, že to nejzajímavější, na podnikatelském nápadu, je jeho autor. Lidi jsou až na prvním místě, když dva dělají totéž, není to totéž. Svět je zkrátka pln výborných nápadů, ale špatných podnikatelů.

Proto uvádějte relevantní informace o sobě, svých zkušenostech a jistě můžete přidat i pár méně relevantních perliček ze svého života. Pěkně jako v životopisu či na pohovoru 🙂

Podle mého by tato část nemusela překročit jednu A4.

2. O CO JDE, PŘEDPOKLAD ÚSPĚCHU

Jistě je dobré uvést, o co se vlastně jedná. Všechny SWOT(stupid waste of time), ACOT, SOAR  a podobné matrice jsou sice hezkým šidítkem, ale není nad to, když dokážete popsat projekt v celé své komplexnosti svými slovy.

Představe si, že máte 2 A4 maximálně na to, abyste co nejpřesněji a nejstručněji vyjádřili, o čem Váš projekt je, kdo je zákazník, co je sílou a slabinou jednotlivých etap apod. Stručnost, jasnost, dlouhé elaboráty opravdu pečlivě nikdo nečte.

3. to to ještě nikoho nenapadlo?

Průzkum konkurence je taktéž velmi podceňovaný. Dost často je konkurence schovaná ve zdánlivě jiných oborech, v podobě na první pohled odlišných služeb či produktů. Dost často už dávno můj skvělý nápad funguje, jenom trochu jinak a dokonce mnohem lépe.

  … to be continued…

Zdravá korupce

SNAD NEBUDU OBHAJOVAT KORUPCI?

Obhajovat ji nechci, ale taky nechci sklouznost k popisu škodlivosti korupce, o její zhoubné nátuře a nepříjemných důsledcích, které z ní vychází. Jsem přesvědčen, že toho bylo napsáno dost. Rád bych spíše apeloval na lidi, kteří se k této činnosti uchylují.

KORUPČNÍKU, BUĎ ASPOŇ VLASTENEC !!

Lokální ekonomika je jistým způsobem uzavřený celek, který má různou obchodní bilanci. Někteří importují, někteří exportují, někteří dělejí obojí blabla, nic nového.

Pokud se korupčník nekale obohatí na úkor státu, města, instituce, firmy, či nějaké fyzické osoby, je to samozřejmě trestuhodné, já mu však nabízím jistou formu vykoupení.

Korupčníku, utrať všechny takto nabyté finance u nás v Česku. Vrať peníze zpět do oběhu a nech vydělat dalším lidem, pomáhej roztáčet domáci ekonomické soukolí !

Pokud se neprávem obohacuješ na něčí jiný úkor, můžeš alespoň s takovými penězi:

  • zvelebiti vlastní dům, nebo koupiti jiný, ale nekupovati domu u moře či jiné zahraniční destinace
  • pokud ale zvelebuješ dům, čiň tak z lokálních produktů a využívej k tomu místních firem
  • sjezditi celou naší sympatickou republiku a konzumovati místní pochutiny a užívat služby vezdejší, než se cpáti chapadly v Dubrovniku
  • jezditi se dá dobře ve škodovce(ani se styděti nemusíš), proto zdrž se nákupu drahých bavorských vozů
  • užívati software legální, z něhož mnoho se dá pořídit českého původu
  • kupovati originální tvorbu českých umělců, podpořiti bys mohl zábavní průmysl vezdejší
  • podporuj vznik nových českých firem, investuj do českých akcií, či kupuj státní dluhopisy své země

Snad se ti duševně odlehčí, národu(nebo tomu, na kom si se nepřiměřeně obohatil) tím minimálně aspoň něco vrátíš.

Moje oblíbené bonmoty

PŘÍTOMNOSTÍ KRÁČÍME S KLAPKAMI NA OČÍCH, AŽ BUDOUCNOST VYJEVÍ, CO MĚLO JAKÝ VÝZNAM

Tento bonmot jsem poprvé slyšel v českém filmu Ulovit miliardáře. Není to nic nového, ale mě oslovil kontext použití a způsob vyjádření této velké pravdy. Svědomitě se snažím každý zásadnější plán, myšlenku, životní či podnikatelský krokkonfrontovat s touto větou a jakkoliv je to nemožné, snažím se předjímat, co všechno se může stát. Nejen pro podnikatele je velmi důležité umět upřímně a poctivě bilancovat svou minulost a pochopit výsledky svých činů i rozhodnutí ve správném světle.

KDYŽ MAJÍ DVA STEJNÝ NÁZOR, JEDEN Z NICH JE ZBYTEČNÝ 🙂

Myslím, že je to citát Winstona Churchilla. Je to trošku přísněji řečeno, že každý může mít svůj pohled na věc a měl by ho artikulovat a né se schovávat za názory cizí.

NEBERTE ŽIVOT PŘÍLIŠ VÁŽNĚ, STEJNĚ HO NEPŘEŽIJETE

Tato otřepaná a dosti podceňovaná myšlenka se dá aplikovat na velkou většinu lidských problémů a nepříjemných situací. Tento specifický životní postoj je natolik univerzální, že výčtem možných aplikací by byl odstavec zcela znehodnocen.

TŘI VRÁNY SEDÍ NA PLOTĚ A DVĚ SE ROZHODNOU ODLETĚT. KOLIK JICH ZŮSTANE? – TŘI, PROTOŽE ROZHODNUTÍ NESTAČÍ

Toto je mi bohužel poměrně blízké:). Dá se to říci jinými způsoby jako “Neodkládej na zítra, co můžeš udělat dnes” nebo “Někteří podnikatelé se tak dlouho rozhodují, až podnikat nezačnou” nebo “Nemysli, konej!” a tak podobně. Již tolikrát jsem se rozhodl, že budu dělat to, či ono. Kolikrát jsem se rozhodl, že se přestanu stále rozhodovat 🙂. Ale pořád tam bylo to rozhodnutí a né adekvátní navazují čin, úkon.

SVĚT JE PLNÝCH DOBRÝCH NÁPADŮ, ALE ŠPATNÝCH PODNIKATELŮ 

Tato větička mimojiné říká, že i ten nejlepší nápad na světě potřebuje schopného člověka. Neznamená to, že by k podnikání nápad nebyl potřeba, ale samotný nápad zdaleka není všechno.

POKUD SI NEJLEPŠÍ V TÝMU, PAK NEMÁŠ DOBRÝ TÝM 

Je to taková antiegoistická hříčka:). Každý člověk je rád, když je v něčem dobrý, neřku-li nejlepší. Rád se něčím blýskne. Aby ale byl v něčem nejlepší, potřebuje srovnání a tady právě přichází vhod naše poučka. Správný podnikatel by se měl obklopit co možná nejlepšími lidmi. Je těžké snést kolem sebe chytré a schopné lidi, zvlášť, když jsou třeba schopnější a chytřejší, než člověk sám. Ale pokud pracují pro společnou věc, pak se této devize nic nevyrovná.

VĚŘÍM JEN TĚM STATISTIKÁM, KTERÉ SI SÁM ZFALŠUJU 🙂

Miloš Zeman je mistr bonmotů, tuším, že jsem to slyšel u něj. Vždycky, když někde čtu nějaký “zaručený” výzkum nebo statistiku, která mi příliš nevoní, tak si vzpomenu na tento vtipný výrok.

NEJVĚTŠÍMI ZABIJÁKY HLUBOKÝCH OSOBNÍCH(FINANČNÍCH) SNŮ JSOU NAŠI PŘÁTELÉ A RODINA 

Možná to zní neuctivě až rouhavě, ale je to dosti častým jevem. Kolikrát jsem slyšel od rodiny či známých:”to nejde”, “na to nemáš”, “do toho se nepouštěj, spálíš se” apod. Ani to nemyslí špatně, třeba Vás chtějí ochránit před rizikem, ztrátou, zklamáním. Neříkám, že by si člověk neměl nechat poradit, ale nikdo není jako Vy. Nikdo nemůže říct, co Vy dokážete, nebo nedokážete. Pokud něco opravdu chcete a stojí Vám to za třeba i dočasně zhoršené vztahy s okolím, udělejte to.

SROVNAJÍ-LI SE PENÍZE A ČAS, PAK ČAS JE CENNĚJŠÍ

Je mi sice příjemných třicet dva let(rok 2012), ale bytostně začínám vnímám tuto myšlenku a snažím se jí používat jako velmi cenného pomocníka při různých rozhodnutích. Vnímám to takto i přesto, že jako těžký futurista jsem přesvědčen, že mojí generace se už bude týkat otázka možné nesmrtelnosti samozřejmě ve virtuálním světě, ale uchovávám se také jistou dávku racionální skepse k technickému pokroku tohoto typu a raději zůstávám “plně přítomen” v tomto pozemském světě 🙂

VĚTŠINA LIDÍ ‘DIVERZIFIKUJE’, ALE PŘITOM MÁ VŠECHNY PENÍZE V CENNÝCH PAPÍRECH 

Mnoho investičních poradců říká : diverzifikujte. Jenže oni tím myslí, kup různé cenné papíry. Já osobně vnímám investice v mnohem širším pojetí. Jsou tu drahé kovy, nejrůznější nemovitosti, historická auta či nábytek, začinající podniky, nebo hotové firmy, různé hrací karty, sběratelské věci, internetové domény nebo rovnou hotové weby apod. Já se snažím mít portfolio různorodé, i když to vyžaduje více znalostí, práce a samozřejmě i peněz. Není ale pravda, že na všechno jsou zapotřebí miliony. Se stovkami a i desítkami tisíc se již dá skutečně diverzifikovat, jeden ale musí mít trochu dobrodružnější povahu a otevřené oči.

NARODIL SES JAKO ORIGINÁL, NEUMÍREJ JAKO KOPIE 

(z anglického “you were born an original, dont die a copy“) Velmi názorně řečeno, že si člověk má najít svou cestu. Pokud to vztáhnu k bussinesu, tak je určitě vhodné kopírovat, pokud je člověk studentem, nebo je na samém počátku. Později se ale tento “kopírovací” návyk může stát velkým břemenem. Pořád budete kopírovat konkurenci, stále jí budete sledovat a nebudete přinášet žádné vlastní klíčové invence. Najednou budete za konkurenci pozadu. Nenechte si proto diktovat svůj směr konkurencí, buďte jiní, zákazníci Vás za to ocení. 

KDYBYCH POSLOUCHAL SVÉ ZÁZAKNÍKY, BÝVAL BYCH JIM DAL JEN RYCHLEJŠÍHO KONĚ  – H. FORD

Ano, zákazník nemá vždycky pravdu. je to prostě fakt. Zákaznici jsou zákaznicí a podnikatelé jsou vizionáři, nebo aspoň někteří. Je zcela zřejmé, že produkt musí být pro lidi a jejich feedback je velmi nutnou součástí každého businessu, ale je evidentní, že ti největší vizionáři vždy musí skočit do neprobádaného terénu a pro uživatele tento terén pěkně upravit. Pokud je podnikatel pod dominantním diktátem svých zákazniků, může se mu stát, že se nehne z místa a jeho podnikání zakrní. Mezitím pak konkurence, která svým zákazníkům naslouchala jen v rozumné víře, příjde s něčím převratným.

POKUD CHCEŠ NĚCO, CO SI JEŠTĚ NIKDY NEMĚL, MUSÍŠ UDĚLAT NĚCO, CO SI JEŠTĚ NIKDY NEUDĚLAL

Známe to všichni. Sedí to u piva, vydává to zvuky jako “kdybych tehdá…” a “já bych to udělal spíš takhle….” a “to sou blbci…”. Ano, správně je to hospodský žvanil. Fenomén celého světa, kibic u piva vždycky ví, jak se to má dělat, ale sám to nedělá. Tento bonmot sice některé nepoctivé povahy může vybízet k nekalostem, ale pro nás ostatní je to doporučení, jak změnit svůj “mindset”, způsob myšlení, svou “vnitřní realitu”, kterou všichni v hlavách nosíme a vykročit úplně novým směrem. Jen tak se plní sny….

NEVĚŘÍM V OSUD, KTERÝ ČLOVĚKÁ OVLÁDÁ, AŤ UDĚLÁ COKOLIV, VĚŘÍM ALE V OSUD, KTERÝ HO OVLÁDNE, KDYŽ NEUDĚLÁ NIC

Nejsem fatalistou, jsem přesvědčen, že každý je převážně strůjcem svého štěstí. Ale když člověk nedělá nic, “osud”(život) ho prostě semele. Ještě si dovolím bonmot pana Horáčka jako doplnění “Úspěch si zaslouží ten, kdo dělal a udělal všechno pro to, aby v okamžiku, kdy se na něj Štěstěna usměje, ten úsměv pochopil a byl připravený k činu”

NEBOJTE SE BUDOVAT MALOU FIRMU. KAŽDÝ BUSINESS, KTERÝ JSTE SCHOPNI DLOUHODOBĚ UDRŽET, JE ÚCTYHODNÝ VÝKON

Je super mít vysoké cíle, protože tak se dá dosáhnout alespoň těch malých. Je sám o sobě úspěch mít malou firmu, která Vás pohodlně uživí? Je opravdu potřeba mít raketový růst v hledáčku a stresovat se, když to jde pomalu? Není. Každá firma, která je životaschopná a roste třeba jen nepatrně, je úspěchem.

LIDÉ JSOU SCHOPNI PROSKÁKAT MNOHO KRUHŮ S OHNĚM, ALE MUSÍ O TOM VĚDĚT OD ZAČÁTKU

Chtějte po lidech nesmysly, přetěžujte je, zkoušejte je, ale řekněte jim to předem, že to tak bude. Samozřejmě  za předpokladu, že za to budou adekvátně ohodnoceni :). Neúměrné a neopodstatněné nároky jistě nikam nevedou.

NEJLEPŠÍ ARGUMENT PROTI DEMOKRACII JE PĚTIMINUTOVÝ ROZHOVOR S VOLIČEM. W. CHURCHILL

Ne ne, nejsem komunista, nebo zastánce autokratických režimů, jen když si čtu diskuse u článku v novinách, když poslouchám hospodské výlevy podnapilých, ale i střízlivých spoluobčanů, tak si na bonmot tohoto výjimečného politika často vzpomenu :)Paralela ve světě businessu by mohla být např. zákaznická linka, kde spousta nespokojených zákazníků nadává na danou firmu a přitom se dost často jedná o jejich chybu.

KRIZE JE UNIVERZÁLNÍ VÝMLUVA PRO NEÚSPĚCH

Média zcela zlikvidovala slovo krize. V krizi může být můj soused, vztah se ženou, oblíbená restaurace, lidské hodnoty, nebo státní rozpočet. Krize je volání po změně, příležitost udělat něco zásadně jinak, krize je v dlouhodobém horizontu dobrá a zdravá věc.

ŠTĚSTÍ NENÍ NIC, CO DRŽÍME NA KONCI CESTA, ALE CO DĚLÁME CESTOU

Jasně, známe, “cesta je cíl“, jen tohle je tak hezky zabalený :). Ještě přidám jeden kousek: ” Úspěch znamená, že jsem dosáhl toho, co jsem si určil, štěstí znamená, že jsem spokojen s tím, co mám”. No prostě je na každém z nás si určit jak hodně je ochoten pro svoje sny “trpět” a jestli nakonec ten samotný cíl stál za to odříkání na cestě k němu… Štěstí není stavová věc, je to dobře vyladěná frekvence myšlenek a pocitů.

DOBŘÍ UMĚLCI KOPÍRUJÍ, VYNÍKAJÍCÍ UMĚLCI KRADOU. PICASSO

Podobně jako Steve Jobs tvrdil, že nic není originální, vždy se jedná o nějakou inspiraci a není třeba se bát krást myšlenky, které když zpracujete svým způsobem, vždy vznikne něco jiného, nového. Slavný francouzský filmař, Jean-Luc Goradr to řekl po svém: “Nezáleží na tom, odkud věci(myšlenky) bereš, ale kam je posuneš”

Táhne se to opravdu ve dvou lépe

POČET SPOLEČNÍKŮ VE FIRMĚ BY MĚL BÝT LICHÝ A 3 JE MOC

Toto je údajně nejčastější postoj českých podnikatelů. Také se říká, že:

  • v businessu je jeden málo a dva moc
  • hlavně nikdy nepodnikej s rodinou nebo přáteli, pokud o ně nechceš přijít.
  • určitě si nedávejte podíly 50 na 50
  • jeden se společníků stejně jednou začne mít pocit, že dělá víc a druhý se s ním jen veze

Všechny tyto myšlenky mají rozhodně svá opodstatnění, ale já s nimi nesouhlasím 🙂
Zásadně jiný postoj

Člověk je tvor společenský a až na výjimky potřebuje v businessu konstatní podporu i bič.
Podporu můžeme dostat od blízkých či rodiny event. od nějakých profesních organizací apod., ale zřídka může být taková, jako od zainteresovaného společíka.
Bič může být aplikován ze všech stran, ale ten zdravý a dostatečně motivační převážně od někoho, kdo s Vámi sdílí podnikatelské vize a cíle, stejně jako náklady a rizika.

Společné podnikání je převážně o vlastním rozhodnutí, jestli s někým chci skutečně podnikat, jestli kolegu skutečně potřebuju a o osobní integritě a schopnosti dlouhodobě dostát tomuto rozhodnutí – né nepodobné manželství či dlouhodobému partnerství.

Takže pokud od začátku vím, že někoho potřebuju, technika, obchodníka, právníka, motivátora atd., je to především moje rozhodnutí, které musím být schopen posoudit z dlouhodobé perspektivy.

CO VIDÍM JINAK?

Nikdy nepodnikat s rodinou a přáteli S rodinou to může být komplikované, ale koho znám víc, než blízkého rodiného příšlušníka, nebo kamaráda? Komu můžu víc věřit, kdo mě pravděpodobně málo překvapí?
Můžete se rozhádat, ale pokud Vaše vztahy stojí za to, pak se zase udobříte. Velmi důležité je předem si definovat co pro oba znamená riziko, úspěch, neúspěch, nějaký rozumně definovaný cíl a eventuelně v tom horším případě co znamená konec podnikání.
Pokud máte společné vnímání těchto základních prvků businessu, pak podle mě existuje slušná šance, že Vám to vyjde.

A upřímně, dlouhodobé obchodní partnerství je z mého pohledu o velkém a stabilním přátelství.

Určitě si nedávejte podíly 50 na 50 Toto je z mého pohledu naprosto nesmyslný mýtus. Pokud chce člověk přistupovat ke svému partnerovi férově a oba do businessu vkládají podobné finance, pak by měl chtít 50 na 50. Buďto jste schopni se na všem dohodnout, nebo spolu radši nezačínejte podnikat. Jakýkoliv nepoměr, ať už rozhodovací, nebo finanční, přináší riziko třecích ploch.

Jeden začne mít pocit, že dělá víc a druhý se s ním jen veze
Toto je dle mého názoru jeden z nejčastějších problémů více společníků ve firmě. Může to bý zčásti způsobenou nějakoku formou závisti, že ten druhý umí pracovat efektivněji, nebo třeba s větším úspěchem, nebo oprávněným pocitem, že ten druhý skutečně dělá méně. Tady je velmi důležitá prevence. Je potřeba svého partnera trošku znát předem a vědět, co od něj můžu čekat a podle toho si také partnera vybírat(jako v osobním životě) Když vím, že má prostě svoje tempo, tak si nebudu dělat iluze o tom, že ho předělám a stejně tak z druhé strany. Každopádně jen z mého nejbližšího okolí znám dva podnikatelské “páry”, kterým to vydrželo opravdu dlouho. Jeden rozdělila až tragická smrt jednoho ze společníků a druhý trvá po desítkách společných let dodnes. A v čem je tajemství. Shovívavost, přátelství, znalost toho druhého, tolerance, rozumné požadavky či nároky, společné cíle a jejich naplňování – takové malé manželství :).

JAK BY TO TEDY MOHLO VYJÍT?

  • Oba(všichni) musí mít něco za sebou, obchodně i osobně
  • Oba musí sami sebe dobře znát, aby věděli, přesně z jakého důvodu(a ten musí být dost silný) hledají parťáka.
  • Oba musí umět vidět věci s rozumným nadhledem
  • Nejlépe když majíkaždý ještě něco svého mimo společnou věc (investiční nemovitosti, akcie, jiný business, který nevyžaduje jejich výraznou angažovanost ať už časovou, finanční, nebo duševní apod.)
  • Ani jeden z nich nikdy nesmí ekonomicky “úplně padnout na držku”, což je zčásti úkol obou(všech), respektive úspěšnost společného businessu a zčásti pak úkol partnera, pomoci v nouzi(opět jako manželství 🙂 )
  • “All lasting business is built on friendship.” Alfred A. Montapert – ano, z mého pohledu je to hodně o přátelství….
  • Závist, ta mrcha ubíjí všechny druhy partnerství, tlumte jí, duste jí, nenechte jí ani kousek prostoru!