Proč se těšit na smrt

Jedna ze základních životních pravd říká, že je potřeba se pořád na něco těšit. Člověka to udržuje v permanetním pozitivním očekávání. 

Kdo z nás ale kdy vyslovil něco jako “těsím se na smrt” ? :). Lidé v depresích, připraveni o majetky, rodiny, přátelé, staří a nemocní. Co třeba fyzicky i mentálně zdraví lidé?

Nebudu rozebírat různé náboženské kontexty smrti, o tom je jistě napsáno mnohé. Mě spíš teď zajímá myšlenka ultimátního bodu, na který se vždy dá těšit. Že když zrovna nemám ve výhledu něco pozitivního, tak se v libovolném okamžiku svého života můžu na něco těšit, v tomto případě tedy na jeho konec 🙂

Už jen vyslovení této věty ve mě osobně vyvolá pocit, že sem docela rád na světě. Jakožto východně orientovaný ateista nemám o smrti nijak působivé a velkolepé představy, ale jsou chvíle v životě, kdy si umím představit, že nebytí, je daleko pohodlnější, než bytí… a bude hůř

Když je mi tedy vysloveně nedobře a říkám si, co mě tak asi čeká, až bude opravdu nejhůř, těšení se na smrt mi najednou přijde jako nečekaně vítaná mentální pomůcka … 🙂

 

1 Comment

  1. Na smrt se těším snad celý svůj život. 🙂 Už dávno před tím než jsem poznal, že zdejší život není nic jiného než těžký kriminál.

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *