podnikání

The evil has a name, online shopping

Posted on by Hynek / 0 Comment

Well, ok, I’m not a caveman, I do a lot of online shopping indeed. But as always there are few thing you hate about any given subject.
This is what I hate about this modern frenzy.

1. Road safety, psychological well-being of car drivers 🙂

Everything needs to be instant these days. “Oh come on, are you serious about not having this commodity in stock. What? The last two pieces, are you mad, I need it in now”. This kind of customer moaning is ever present. But when it comes to real distribution, we just hate to wait few minutes for a supplying van to unload in the city traffic. We used to have a little e-shop selling a furniture. We have set up a distribution point at Husitska street (a very busy (in terms of traffic)street at Prague 3) for most of our costumers appreciated the chance to pick up the assortment personally. This, however incorporates a lot of supplying and since big trucks are forbidden from entering this part of Prague (inner Prague) we had to do it by the means of smaller vans. Husitska is quite a narrow and busy street, therefore, we managed to block one lane and created, say, a maximum of 10 minutes delay for people who happened to be behind the van.
I drive a lot, so I have a very decent insight into the psychos that swift through the Prague’s streets. But what I have been witnessing in those 10 minutes, was a bit unexpected.
The horns beeing pressed for tens of seconds was nothing shocking really, the hundreds of Czech versions of “f” words were kind of beeing expected too, but when two or more psychopaths just went out of control and just by two molecules missed a guy unloading the van
shouting some profound bullshit in his direction, that was a bit too much.
One day we nearly got into fight with a guy about his having to wait for two minutes 🙂

City traffic madness also complements another factor – food delivery services. In their car versions, they have this nice sign on their asses – “How do I drive” followed by a phone number where a responsible citizen can smooth his inferiority complex. But I guess nobody calls. Because the relation is obvious here. “I’m ordering pizza too sometimes and I would hate beeing kept waiting for a delivery boy.”:)

2. Where si the romance ?

Ok, this part is both obvious and a little weird for I consider myself beeing a full featured man :). I’m supposed to hate wandering through the aisles and admire all the stuff that has the potential to be in your possession. I should be happy to obediently sit in front of the screen and slyly compare everything there is to compare before I make the biggest decision of my life and buy a bloody toaster 🙂

3. Do not allow your neighborhood to be ruined

One thing for sure is that you do not love your local e-shop. One is too old now to believe in fairytales and witches. E-shop, by its definition, is not a local endeavor hence the care for the district you live in lies upon someone else’s shoulders. When you buy pizza from delivery service and not your next door fast-food(which btw is often a lot better choice – fresh, cheaper, face-to-face experience, when you have sent for your grocery to a Tesco store etc. you simply contribute to a die-out of a vital and natural life of your neighborhood.

ze života

refugees

Posted on by Hynek / 0 Comment

end

Dost jsem četl, dost jsem poslouchal a žvatlal a tak se ani já neubráním krátkému elaborátku 🙂

Na začátku celé kauzy jsem byl dosti znechucen všemi iniciativami, který mířili proti jakékoliv pomoci lidem, kteří opravdu trpí. Jenže to do Evropy mířilo nějakých 80 tis. uprchlíků, zlaté to časy 🙂

Svou úvahu zahájím ekonomickým aspektem uprchlické vlny. Za rok 2015 se do Evropy nacpalo min. 1 mil. lidí, podle jiných statistik dokonce 1,5 milionů, ale zůstaňme u jednoho.

Za převedení platí zoufalci z Afriky, Afghánistanu a Blízkého Východu stovky, ale často i tisíce dolarů. Zkusme být při zemi a řekněme, že každý zaplatil tisíc dolarů, což by znamenalo, že se jedná o miliardový business – 25 miliard Kč.

Odbočím teď na chvíli k neuváženým politickým krokům. Když se u nás schválila podpora solárním elektrárnám, vypukla naprosto bezprecedentní solární horečka, která z ministátu bez výrazné sluneční aktivity na chvíli vytvořila solární velmoc.

Podobné to bylo, když Angela Merkel neuváženě vypustila do světa větu: “Všichni jste vítáni”. Lidi začali utíkat po statisících a převaděčské gangy inkasují tučné odměny.

Když například v Indonésii začalo hořet a všichni mluvili o katastrofě století, s hrůzou jsem očekával nápor statisíců Indonésanů, protože přeci v Evropě jsou všichni, kdo mají nějaké problémy, srdečně vítáni. Naštěstí je Indonésie hodně daleko, ale Afrika je blízko až moc.

Není ale v silách a rozhodně ani zájmu žádného kontinentu, aby si nechal přestěhovat na své území kontinent jiný, to prostě frau Merkel není možné a bohužel svým výrokem jste toto nebezpečí vytvořila.

Co tedy s tím?

I přesto, že si celkově o muslimském světě nemyslím nic moc dobrýho (velká část z nich je někde tam, kde sme byli my tak před třista lety možná) a je to jiná kultura (pokud kultura není veliká lichotka), tak sem přesvědčen, že jako vyspělá část světa máme morální povinnost nenechat lidi chcépat ve válkách, hlady, nebo se topit ve středozemí…

Kdybych měl za Evropu rozhodnout, tak následovně : Ať si každý stát samostatně určí kvóty – počet lidí, který přijme a integruje (tzn. narve se do nich jazyk, reálie a budou dodržovat všechno, co my). Tím vyleze nějaké maximální číslo pro Evropu.

Nad tento počet bych vytvořil (např. v Německu, když sou tak hodný) velký tábory, který budou mít lehce vězeňský charakter(omezený pohyb ven) a který budou přijímat jen válečný(politický) uprchlíky, kterým hrozí smrt, hladovění, apod. (jakkoliv je to těžký rozeznat). Tyto lidi bych pak postupně lifroval zpátky do jejich krajin, až se to tam uklidní, i kdyby to mělo být za několik let.

Je prostě nesmysl nechat zoufalý lidi bez systému hromadit se na nějakých hranicích, to prostě nejde, nejsme zvířata….

Mezitím bych ale toto velmi silně artikuloval v médiích, aby všem bylo jasné, že se jdou do Evropy jen “ohřát”, že budou někde zavření (ovšem nebudou ohrožení na zdraví a životě) a že se pak pěkně vrátí zpátky.

V opačném případě příliv uprchlíků nemusí nikdy skončit, protože opravdu většina světa na jih a na východ od nás se má hůře, než my.

 

okénko vlasti

Turisti, práce a tak podobně

Posted on by Hynek / 0 Comment

Minulý rok (2015) přijelo do ČR 28 milionů turistů (2,8 x více, než počet obyvatel), z nichž každý tu průměrně prý nechal 2700,- Kč, což tedy je cca 75 miliard Kč. Poměrně slušná finanční injekce do našich národních žil. Možná s tím koreluje i nejnižší nezaměstnanost z celé EU (mmchd stejná, jako Německo 🙂 ).

Jistě tomu napomáhá bezpečností situace ve světě a tudíž fakt, že se více jezdí do bezpečných zemí, což v podstatě nabízí další pozitivní aspekt naší sympatické středoevropské kotliny – jsme bezpečná země a lidí sem jezdí víc a víc 🙂

Sice výrazně klesla ruská klientela, což je škoda především pro Rusko – cestování obecně oslabuje vliv místní propagandy, nicméně je údajně nahradili cestující z USA.

Co je také velmi zajímavé a pro mě i dosti překvapující, že máme desátý nejlepší pas na světě – tzn. že jen devět států může cestovat svobodněji po světě, než my. To mi přijde na malý postkomunistický stát jako neuvěřitelná výhra.

Afriku tak nějak obecně, Sýrii, Irák, či Severní Koreu jistě nemusím zmiňovat, to je snad každému jasný, jak se máme dobře 🙂

Takže děcka, až budete zase nadávat a plakat, jak je to tu špatný, vzpomeňte si na svůj cestovní doklad a bezpečností situaci země a dejte si na mě třeba jednu plzíňku 🙂

ze života

Proč se těšit na smrt

Posted on by Hynek / 1 Comment

Jedna ze základních životních pravd říká, že je potřeba se pořád na něco těšit. Člověka to udržuje v permanetním pozitivním očekávání. 

Kdo z nás ale kdy vyslovil něco jako “těsím se na smrt” ? :). Lidé v depresích, připraveni o majetky, rodiny, přátelé, staří a nemocní. Co třeba fyzicky i mentálně zdraví lidé?

Nebudu rozebírat různé náboženské kontexty smrti, o tom je jistě napsáno mnohé. Mě spíš teď zajímá myšlenka ultimátního bodu, na který se vždy dá těšit. Že když zrovna nemám ve výhledu něco pozitivního, tak se v libovolném okamžiku svého života můžu na něco těšit, v tomto případě tedy na jeho konec 🙂

Už jen vyslovení této věty ve mě osobně vyvolá pocit, že sem docela rád na světě. Jakožto východně orientovaný ateista nemám o smrti nijak působivé a velkolepé představy, ale jsou chvíle v životě, kdy si umím představit, že nebytí, je daleko pohodlnější, než bytí… a bude hůř

Když je mi tedy vysloveně nedobře a říkám si, co mě tak asi čeká, až bude opravdu nejhůř, těšení se na smrt mi najednou přijde jako nečekaně vítaná mentální pomůcka … 🙂

 

ze života

Vyseznamuj to

Posted on by Hynek

Je asi snem každé firmy, aby její jméno, nebo produkt zdomácněly v lidech natolik, že ho začnou používat jako běžnou součást jazyka.

Mohl bys mi to oxeroxovat :), vem si ty nový džíny, vyfotošopuj to apod. – angličtina je v tomto mnohem bohatší a přirozenější a má ve svém slovníku mnoho firemních názvů.

Co už ale používá i můj 78 letý strejda, je “vygůgli to” .

Já vim, já vim, dyť já taky používám gmail, taky mám android v telefonu a vyhledávání trochu lepší mají americký soudruzi, ale není pravda, že to seznamácký je k ničemu. Na českém webu vyhledává mnohdy lépe, než jeho americký soupeř.

Mě třeba osobně vadí, když lezu z obchodu s igelitkou Billa – nápis jako kráva a já grátis chodící billboard. Stejně tak nevím, proč dělat googlu zadáčo reklamu kdykoliv, když člověk něco neví – vygůgli to. Bolelo by tolik říct vyseznamuj to ? 🙂 Je to jen slabika navíc.

Podpořme jednu ze dvou skutečných lokálních konkurencí googlu ve svobodném světě – údajně ještě Jižní Korea (kromě Ruska a Číny). Máme být na co pyšní, je to světový unikát.

Takže od teď, když nebudete Vy, nebo někdo z okolí něco vědět, nechci slyšet žádnej gůůgl, ale hezké české  – vyseznamuj to !! 🙂

chvilka poezie

Praho, mě to nevadí

Posted on by Hynek

tento text sem chtěl zhudebnit s vysvětlujícími a jistě vtipnými obrázky, ale sem na to příliš línej, takže :

Mě nevadí slalom mezi exkrementy, ani ten novej počin Penty (Florentinum),

ně nevadí, že Opencarta se snad nikdy nedobije, ani že se pyšníš názvy Lysolaje, Řeporyje

nevadí, že na letný už neuvidím chobotnici, ani že za Václava nehořelo dost svící,

nevadí mi, že z tančáku opadává omítka, nevadí mi ani magistrátní korýtka.

Praho, mě toho moc nevadí, snad jen že děvčata nemají tak vymazlená pozadí….

Nevadí mi ty věci kolem dopravní nory Blanky, ani krátká návštěva borce Paula Anky,

nevadí mi babeta ani lid z Václaváku, ani britští ogaři co zastaví se na panáku,

nevadí mi magistrála, co ucpaná je u koně, ani že ten přívoz nejezdí tak často z Výtoně,

nevadí mi pražský holky ani místní hošánci, těm druhejm dost fandím, bo mám pak větší šanci,

nevadí že se nikdy nesvezu vlakem na letiště, ani že sem na Vítkově zrovna vytočil klíště,

nevadí mi vybílení cihel Johna Lennona, ani že pět litrů stála ta dorota Madonna,

nevadí jak všichni čumí do mobilu a do země, ani jak se omladina chová k městu ničemně,

nevadí mi omezení, když maraton se běží, ani ten smrad nafty z lodí na nábřeží,

nevadí mi, že se tady nikdy nudou nekoušu, ani ta bezbřehá kreativita komoušů,

nevadí mi obědy a večeře .. na chodníku, ani ty dva ziliony rákosníků,

mě nevadí pověst právnický fakulty, ani že v lídlu zase zdražili jogurty,

nevadí že pražská čeština je všem pro legraci a že mnohem víc coool sou prostě kladeňáci 🙂

nevadí že městkáči jsou továrnou na pokuty, ani že si větrák účtuje tisíce za minuty

praho, mě toho moc nevadí, snad jen jak rychle přišel jsem tu o mládí…

rozhodně se nedá říct, že bys byla nečistá, občas sem i zavítá nějaký ten turista…

 

ze života

Řádná legalizace – hledá se stát s koulema

Posted on by Hynek

Mám takovou myšlenku… 🙂

Možná nebude úplně nová a část z ní se již praktikuje – jako např. v Portugalsku, kde si už nějaký pátek netrestá za držení žádné drogy – výborný krok (světe div se, snížila se kriminalita a zlepšilo se zdraví uživatelů drog), ovšem je potřeba na to mít trochu koule.

Na můj návrh je potřeba mít hodně koule a asi by se jeden mohl dostat do křížku s OSN, kvůli zakázaným substancím, to ale předbíháme …

 1. všechny drogy dekriminalizovat

Je jasný, že existuje mnoho různých chemikálií, který zkrátka nemůže dostat do ruky kdejakej Dežo, takže se zkusíme omezit na všechny ty nejproblematičtější substance, kterými je u nás beze sporu především pervitin a heroin. Možná bych k nim přidal jejich rádoby luxusnějšího západního bratříčka – Kokain. Ostatní víkendové drogy bych ponechal ve stejném režimu, nicméně jejich společenská škodlivost je v porovnání s tímto triem naprosto zanedbatelná.

První a zásadním krokem je tedy držení a aplikaci drog dekriminalizovat. Stejně to nic neřeší a jenom to působí negativně na jejich konzumenty a vytváří to podhoubí pro cosi nekalého – černý trh.

2. výroba a distribuce těchto drog ve státních rukou

Ano, velmi smělá myšlenka a pravděpodobně dosti právně složitá, pokud existuje nějaký mezinárodně uznávaný seznam zakázaných látek, ale zkusme se od toho na chvíli odprostit a představme si systém, který navhruju.

V každém větší městě / regionu se vytvoří specializované lékarny, případně se využije některých stávajících, kde se budou pod státním dozorem distribuovat tyto látky.  Gram pervitinu nebude stát 1000 kč, ale 20 kč, čímž se výrazně zvýší motivace závisláků nakupovat zde, místo na ulici a látka bude samozřejmě prosta veškerých nečistot, které se živelnou pouliční výrobou do drogy dostávají, tudíž také bezpečnější.

Tito lidé se budou muset identifikovat a zařadit se do seznamu “závisláků” a budou nuceni jednou za např týden chodit povinně na nějaké seance s odborníky za účelem řešení jeho závislosti.

Výhody systému :

  • zásadní eliminace kriminality a černého trhu – zoufalý závislák prostě jednou do té lékárny přijde a pak už nebude mít potřebu nakupovat za draho na černym trhu. Nebude mít také důvod utrácet tolik peněz za drogy a tudíž krást. Víkendoví(občasní) uživatelé sice do lékárny nezajdou, ale ti nepředstavují pro společnost zdaleka takovou škodlivost a pro ty bude stále existovat silně redukovaný černý trh.
  • registr závisláků a lepší dostupnost péče o ně, větší šance je dostat z ulice nebo ze závislosti do normální života
  • zlepšení zdraví uživatelů drog, kvůli dostupnosti levné a čisté látky

Nevýhody systému:

  • státní dohled nad lékárnami, možná zneužití a tvorba menšího paralelního černého trhu s látkami z lékarny
  • politický problém – OSN a jeho seznam zakázaných látek

Represe nefungují, prohibice přináší víc problému než užitku, historie nám jistě může posloužit mnoha příklady – kde je poptávka, tam je i nabídka a stát na to musí reagovat inteligentně a ne přihlouple represivně 🙂

Sečteno a podtrženo stát, který toto prosadí, bude velmi odvážný a průkopnický, ale trochu se bojím, že se žádná státní garntůra s takovýma koulema prostě jen tak nenajde …

ze života

Ach ta ová, přechylování

Posted on by Hynek

Cate Blanchetová, Susan Sarondonová, Halle Barryová, znáte je někdo? Možná je znáte pod jejich pravými jmény, které nekončí naší magickou samičí příponou.

Když už jsme tak dychtivý po počešťování, proč jim teda rovnou neříkáme Kačka Blanšetová, Zuzka Sarondová nebo Helča Báryjová ? Proč jim prznit jen příjmení, když můžeme vyčarovat takto kouzelné české dívenky. Úplně mě to za ty holčiny mrzí.

Nebo je to trochu jinak?

Aby si ovšem moderátoři a pisálci přišli světáčtí, tak pokud česká žena přijme nějaké cizí jméno, tak je všechno hned jinak. Blanička může být klidně Matragi, Vědunka třeba Lunardi, nebo pěkně po česku Boženka může být třeba Petrů a Heidinka Janků. To už nikomu moc nevadí a jejich jména ponechávají  bez dalších směšných příštipků.

Z pohledu jazykovědy se tomu říká tak krásně úchylně příznačně – přechylování :). Jako že si třeba Andělka prostě nemůže volně plout českým mediálním prostorem jako Jolie, ale je třeba jí řádně přechýlit na Joliovou.

V roce 2013 byl dokonce pokus nějakých senátorů zrušit automatické přechylování a nechat ženu vybrat, zda se bude jmenovat Naděžda Novák, nebo Nováková a nějak to neprošlo, takže Naděžda (a všechny ostatní) zase zůstávají bez volby.

Už sem si na to sice trochu zvyk, ale jakmile se chvíli pohybuji v anglofoní sféře a rychle, bez přípravy, přejdu zpět a uslyším něco jako Najtlijová, nebo Kunisová, neubráním se lehkému škubu.. 🙂

ze života

Přítel ulice

Posted on by Hynek

Říkám mu důvěrně kámoš.

Vzhledem k jeho poměrně dosti omezené oblasti výskytu (kolem našeho domu) ho potkávám prakticky denně. Je celoročně opálen, má celkem podobnýho bráchu a má dvě kontaktní strategie:

  1. čau kámo, hele nemáš nějakou hodnotu (nejčastěji jsou to drobný, nebo cigára)
  2. dobrý den, prosím Vás, nevíte kde je tady (často vymyšlená destinace)

Na tu první, která mě uráží méně, mu někdy odvětím, že už sem mu dal dost a někdy mu prostě něco dam.

Na tu druhou, která mě uráží dost, znám ho už asi deset let, mu poměrně přísně odseknu, načež mě počastuje nějakou peprností.

V jednom ruce je tlustej, pak zase hubenej, občas toužebně zpívá z okna s kytarou (bydlí asi tři baráky od nás), je vášnivý vypravěč (nejčastěji o úplnejch hovadinách, který si pravděpodobně vymyslel) a tak vůbec je to taková vděčna a zatím zcela neškodná žižkovská figurka.

Jaké ale bylo moje překvapení….

Vylezu si to takhle z Luxoru na Václaváku s nějakou super fajnovou knížkou, kterou přečtu za deset let, protože mám v pořadníku asi dvacet takovejch (no možná i lepších) a najednou mám pocit, že mám z těch dvou hodin v plastovým prostoru plnym čtenářů a pozvánek na autogramiády halucinace. Vidím kámoše!! Že sem si neuměl představit, že dokáže dojet ze Žižkova až na Václavák, to sem ho hrubě podcenil.  Kámoš vypadal jako docela normální uprchlík, měl na krku anglickou cedulku s něčím jako – prosím o finanční podporu, je tady těžký život !!!

Na jednu stranu jsem tenhle kariérní růst přál, na druhou stranu jsme posmutněl, že změnou kámošova revíru přišel Žižkov o epesní kousek své originality.

Návrat kámoše..

Naštěstí nedlouho poté vidím kámoše s kuželkou v ruce opřenýho o výlohu našich vietnamců a říkám si, že je život zase ve svých krásných starých kolejích. Kámoš si:

  1. v cizině (čti v centru) hodně vydělal a už nemusí makat tak daleko od domova
  2. zastesklo se mu po rodném Žižkově a zjistil, že všude je žebrání o dvou kůrkách

Každopádně sem rád, že ho tu máme zpátky a že se můžu těšit na jeho každodenní intriky 🙂

podnikání

Podnikatelské kluby, networking

Posted on by Hynek

Podnikatelské kluby se u nás vyskytují v různých podobách.

Může se jednat o privátní kluby, kam se dostanete jen na osobní doporučení jejich členů, mohou to být manažerské kluby, kluby za rovnoprávnost žen apod.Některé jsou zaměřené čistě na networking, jiné na nějaké společné téma.

U nás je v současné době asi nejviditelnější jeho forma v podobě obchodních snídaních.

To náš podnikatelský klub brzy změní 🙂

CO MI NA KONCEPTU OBCHODNÍCH SNÍDANÍ VADÍ?

1. nejsem raní ptáče

Chápu základní myšlenku, většina lidí má brzo ráno čas, nemusí řešit telefony, schůzky apod.
Jenže musí se prostě vstávat a když na to člověk není zvyklý, jako třeba já, je to nemilé :). Jednou dvakrát se hecne, ale pak se mu zcela přirozeně nechce a na schůzky přestane chodit.

2. musím chodit a ještě někoho přivést

Není to žádný výmysl, některé kluby Vás skutečně nutí do toho, abyste chodili na setkání, není to Vaše svobodná vůle (jste přeci jen klienti, platíte za to), ale oni Vám ještě natvrdo řeknou, že musíte dovalit určitý počet nových členů. To mě pobavilo.
Navíc pokud nepřijdete, nedozvíte se, kdo tam byl, nebo minimálně nezískáte na účastníky kontakty. Jako by nestačilo, že se svou přítomností připravíte o nedocenitelný osobní kontakt, ještě Vám to pěkně spočítají 🙂

3. zaplatím roční členství (občas i navíc “vstupní poplatek”) a ještě pěkně každou akci

Samozřejmě že prostor a občerstvení něco stojí, ale musí to opravdu být tak často. Musí se opravdu členové scházet každý týden, nebo dva? Stejně se velmi často potkávají titéž lidé.

CO TEDY TEN NÁŠ PODNIKATELSKÝ KLUB?

Czech Cool Trade Club je podnikatelský klub, který na základě osobních zkušeností vytvořil trochu pohodlnější model.

Jsme klubem, který je kromě networkingu také zaměřen na určité téma, v našem případě EU dotace a v širším kontextu pak celou škálu konzultačních služeb.

V ročním členství je obsažen vstup zdarma na všechny akce, které nejsou jen ráno, jsou zhruba jednou měsíčně, což dle naších zkušeností bohatě stačí.